FASÁDA DOMU NA SÍDLIŠTI  -  KRAJINA VEŘEJNÁ NEBO SOUKROMÁ  ?

Osobní pohled na koncepci a architektonickou úroveň regenerací fasád panelových domů

Ing.arch. Eva Špačková

Jsou dnes paneláky krásnější než byly včera ?

Nemine den, aby se na sídlištích v českých městech neobjevila nově upravená fasáda panelového domu. První regenerované paneláky vyvolaly pochvalné reakce a inspirovaly další vlastníky domů. Začalo se hovořit o tom, že naše šedivá sídliště dostávají novou tvář. Otázkou je, zdali se skutečně vylepšuje vzhled sídliště jako celku. Stovky barev, které obsahují vzorníky fasádních nátěrů, tolik lákají k použití. Vždyť barvy jsou to, co panelovým sídlištím a lidem v nich obzvlášť chybělo. Mnohá barevná řešení ovšem působí nevhodně - laděním barev, použitím nepřiměřených odstínů, výběrem vzorů, které nerespektují tektoniku budovČasto ani jednotlivé dobré řešení není úspěšné, pokud není správně umístěno v kontextu.V neposlední řadě některé fasády sídlištních domů měly zajímavé původní barevné řešení, které odpovídalo architektuře objektu. Je velká škoda, že se tyto původní dobře řešené fasády ztrácejí.

 Vnímáme ještě sídliště jako celek, který zachovává určité společné architektonické prvky ?

Současný přístup ke komponování fasád na sídlišti je výrazně individualistický. Poté, co došlo k prodeji domů jednotlivým vlastníkům, neexistuje ( a často ani není vnímána jako žádoucí ) jakákoliv koordinace. Nelze se ale ubránit dojmu, že výsledkem nového řešení fasády je sice odlišení konkrétního objektu nebo jen vchodu, ale celkově naše sídliště dostávají spíš „slátaný" vzhled. Barevná řešení nejsou koordinována a nejsou většinou stanoveny žádné hranice. Ztrácí se jakákoliv hierarchie a uspořádání objektů ( rozbíjejí se „uliční fronty" objektů s více vchody, ztrácejí se skupiny, které měly původně jednotný charakter, akcent věžových domů je likvidován nesourodým řešením jednotlivých objektů ). Obytné domy v sídlišti představovaly původně, ve své zakladateli zamýšlené podobě, jakési neutrální, geometrické prvky, které teprve začleněním do kompozice sídliště nabývaly na významu. Domy měly charakter průmyslových výrobků a průčelí v tradičním individuálně řešeném pojetí se zaměnila za grafické rastry pravidelně se opakujících oken a balkónů.Tyto kompoziční principy modernistické urbanistické koncepce jsou dnes popřeny a nejsou nahrazovány žádnou novou kvalitou. I architekti se často věnují jednotlivým objektům, které po provedení regenerace mohou samy o sobě vypadat dobře, v kontextu s okolím však působí nesourodě. Stává se, že řešení fasády vůbec jakékoliv základní zásady postrádá a jedná se o nahodilou „inspiraci" tvůrce nebo investora. Teoretické podklady chybí a na to, co je vhodné, přiměřené a krásné, existují velmi odlišné názory.

 Má být řešení fasády podřízeno celku sídliště ?

Barevnost panelových domů by neměla být považována za „soukromou krajinu", vytrženou a vyvzdorovanou na nepřátelském okolí. Vždyť dobré prostředí pro život vznikne jen tam, kde existuje jistý soulad mezi jednotlivými prvky - domy, jejich bezprostředním okolím, veřejným společným prostorem. Při procházkách mnohými sídlišti se příliš snadno nacházejí příklady nevhodného, špatně barevně sladěného, nevhodně výtvarně zpracovaného řešení regenerace fasády. Jistá koordinace a jednotná koncepce, která nemusí znamenat novou uniformitu, by pomohla potřebný soulad vytvořit.

 

Mají být pro architektonické řešení tváře domu na sídlišti určována pravidla a hranice ?

V zemi, kde stále ještě většina občanů pamatuje doby nesvobody, se jakákoliv pravidla a regulace nesetkávají s velkým porozuměním. Přitom základní rámec může tvořit dohoda o pravidlech pro použití vhodných odstínů barev  v dané lokalitě. Autorovi jednotlivého řešení ještě zůstává řada možností, jak postupovat při řešení detailů - akcentů jednotlivých vchodů, vstupů do domů, balkónů a lodžií. Tam všude lze projevit originalitu a tvůrčí přístup, který bude lidem denně připomínat invenci autora. Příliš často se stává, že pestře vybarvený dům má banální hnědé vstupní dveře kryté nevkusnou stříškou.Jednoduchá koordinace pomáhá v prostředí sídliště udržet žádoucí soulad.

Odkud kam je to „náš dům" ?

Prostředí sídliště se potřebuje zbavit klišé a mýtů. Ne všechny paneláky jsou „tristní". Některé tristní paneláky jsou v krásném prostředí, které jim majitelé domků v „sídelní kaši" mohou jen závidět. Do regenerací panelových domů jsou vkládány čím dál větší prostředky a zájem o jejich architektonické řešení tomu zatím neodpovídá. Tuto situaci je potřeba změnit. Je nejvyšší čas hledat přijatelné způsoby, jak dosáhnout toho, aby se sídliště  během pár let nezměnila ze své monotónnosti a šedi v pestrobarevný kýč.

 

 

Chystáme

 

2. říjen 2017 - Vyhlášení 14. ročníku Ceny Petra Parléře

 

 

Partneři                


                  

  

 

Zasílání novinek e-mailem:


Chcete-li pravidelně získávat informace o novinkách, přihlašte se níže k odběru novinek e-mailem.

Vaše e-mailová adresa:
Počet návštěv: 155094 od 08. 04. 2006