Rozhovor s akad.arch. Petrem Kovářem, předsedou Hodnotitelské rady IV. ročníku Ceny Petra Parléře, 28.11.2006

1. Byl 4. ročník soutěže o Cenu Petra Parléře něčím odlišný a co Vás v něm nejvíc zaujalo?

Několik nových momentů přinesl. Prvním bylo vypsání „Velkého tématu“. Tato idea nebyla sice nakonec zužitkována, přesto se Velké téma setkalo s příznivým ohlasem (19 přihlášených měst) a to, že jeho realizaci znemožnila složitost vztahů mezi městem (vybrány byly Karlovy Vary) a investorem, by nemělo v žádném případě znamenat odvrácení se od idey, ve své podstatě nesmírně podnětné. Ukázala se nutnost zde jednoznačněji definovat soutěžní podmínky. Dále se domnívám, že Hodnotitelská rada by měla napříště upřednostnit ne úkol, rozpadající se na několik dílčích kroků utilitárního charakteru, ale celkové řešení. Zatímco vlastní Cena Petra Parléře se profiluje jako anonymní soutěž, povzbuzující aktivitu obecních zastupitelstev a mladých architektů, Velké téma by mohlo být výzvou pro omezený počet opravdu renomovaných autorů nebo týmů (neanonymně), jejichž motivací pro přijetí výzvy by vedle publicity, mohlo být potvrzení prestiže a jednoznačná záruka města či obce, že vybraný návrh bude realizován.

Druhou organizační novinkou bylo uspořádání konference „Veřejná prostranství - návrat ke kráse“, která byla hodnocena velmi pozitivně a ještě před jejím ukončením se ozvaly hlasy, aby se stala paralelní (vedle činnosti Sdružení měst a obcí) odbornou platformou pro setkávání představitelů samosprávy s architekty, urbanisty a výtvarníky.

 

2. Které architektonické studie byly podle Vás nejzajímavější?

 

Architektonické studie měly, až na výjimky, dobrou a velmi vyrovnanou úroveň. Zajímavé byly všechny, které postoupily do druhého, respektive třetího kola. Proto také doporučujeme městům k realizaci i ty návrhy, které nedostaly některou z cen. Osobně mě zaujal návrh řešení Jelení zahrady v Českém Krumlově, svým originálním konceptem (pravoúhlý komunikační rastr horní, zámecké zahrady přenesen a propsán do řešené „krajiny“), bohužel nedotaženým z hlediska aktuální konkretizace obsahu ve smyslu idey, že každý jeho obdélník je nezávislým územím pro proměny v čase.

 

3. Jaký ohlas má Cena Petra Parléře u měst, zaznamenal jste nějaký zvýšený zájem?

 

Určitě. Počet přihlášených měst (30) byl letos podstatně vyšší, než v loňském ročníku. Potěšitelná je též skutečnost, že některá zadání řešila celá řada autorů (například Přerov, Jihlava) i tendence zvát do soutěže menší města či obce. Tento trend by měl, myslím, pokračovat. Nebylo vůbec lehké upřednostnit některá města před jinými, zadání a problematika si byly v řadě případů velmi blízké. Pociťoval jsem určité výčitky, když v prvním kole vypadla města jako Benešov, Nová Paka, Znojmo nebo Mnichovo Hradiště. Mají samozřejmě novou šanci v dalším ročníku.

 

4. Proč je tak důležitá péče o veřejná prostranství a proč by se jí Společnost Petra Parléře měla tématicky věnovat i v budoucnosti?

 

Proč je důležitá bylo z mnoha pohledů vyjádřeno právě na semináři  „Veřejná prostranství - návrat ke kráse“. Právě ona KRÁSA je tím jmenovatelem, který má být rehabilitován. Krása ne ve smyslu povrchní „hezkosti“, líbivosti, ale krása v celostním smyslu toho slova, jako podstata, princip. V minulosti jsme zaznamenali vývoj veřejných prostranství ze spontánně rostoucích  křižovatek cest, ploch pro pohyb, tržiští– středověk – k cíleně upraveným prostranstvím spíše charakteru parku (setkávání, pobyt, společenská komunikace)  – druhá půle 19.stol. S rozvojem automobilové dopravy a posléze se změnou společenských vztahů v době komunistické totality proměnily se ulice na špinavé dopravní koridory a náměstí na vyasfaltované parkovací plochy. Dnes, kdy tranzitní doprava většinou bývá z center vymístěna, máme možnost vrátit veřejným prostranstvím jejich důstojnost či přívětivost. Nebudou již oním rostlým terénem pro setkávání měšťana s trhovcem, stanou se tu integrovaným veřejným polyfunkčním prostorem, tou „obytnou krajinou“ pronikající strukturou města. Na úrovni doby, s obsahem reflektujícím paměť a podobu místa a zároveň aktuálně naordinovaným správou města a tvůrčí invencí architekta.

Město se zanedbanými a odpudivými veřejnými prostranstvími je nemocné. Podporuje-li Společnost Petra Parléře aktivity měst a obcí, vedoucí k regeneraci veřejných prostranství, pomáhá dobré věci, pomáhá procesu ozdravění lidských sídel. Lze se jen těšit na první realizace, vzešlé z Ceny Petra Parléře.

 

Chystáme

 

2. říjen 2017 - Vyhlášení 14. ročníku Ceny Petra Parléře

 

 

Partneři                


                  

  

 

Zasílání novinek e-mailem:


Chcete-li pravidelně získávat informace o novinkách, přihlašte se níže k odběru novinek e-mailem.

Vaše e-mailová adresa:
Počet návštěv: 156000 od 08. 04. 2006