Konference, semináře

Současnost a budoucnost nových sídelních struktur v okolí Prahy

Termín: 23. října 2007

Místo konání: Konferenční centrum ECM, Na Strži 65, Praha 4

Cena: 980,- Kč + DPH

Kontakt: Veronika Busková, Zavadilova 5, 160 00 Praha 6, telefon: 233 323 411, e-mail: veronika.buskova@cenapp.cz

Přihláška (dokument ve Wordu)

Program semináře:

  • Satelity - jak se v nich bydlí a co způsobily: prof. PhDr. Jiří Musil
  • Nově obydlené krajiny v okolí Prahy: prof. Ing. arch. Miroslav Baše
  • Co dělat se sídelní kaší: Ing. arch. Pavel Hnilička
  • Čtvrtý letokruh - pohled z opačné strany: Ing. arch. Jan Sedlák
  • Příčiny a východiska: Ing. arch. Milan Körner
  • Dům v krajině - jaký by měl být a proč: Ing. arch. Pavel Nasadil

Anotace:

Prof.PhDr. Jiří Musil

Suburbanizace, případně vznik malých satelitních městeček není v Čechách a na Moravě ničím zcela novým. Dnešní suburbanizace je již třetí vlnou rozvoje bydlení v zázemí našich velkých měst. První vlna sahá až do doby před 1. světovou válkou, druhá se rozvíjela v době mezi válkami a třetí prožíváme nyní. Každé z těchto období mělo své specifické znaky, které byly určeny převažujícím způsobem dopravy do centra města, sociální skladbou obyvatel, financováním bytové výstavby a převažujícími hodnotovými orientacemi, které působily na rozhodování o preferované formě byddlení. Dnešní satelitní městečka jsou velmi různorodá, jak z hlediska polohy vůči centru, tak i z hlediska sociální skladby svých obyvatel, dopravní dostupnosti a kvality prostředí. Převažující část těchto městeček je dostupná především automobily a tím se liší od starších suburbií, která byla většinou položena blízko železničních stanic. Vedle pozitivně vnímaných kvalit této formy bydlení, satelitní městečka přinášejí s sebou řadu problémů. Ty se týkají jednak důsledků přavažující formy dopravy, která vytváří problémy v centrálních částech měst, problémy spojené se zhoršováním životního prostředí, problémy spojené s rostoucí energetickou náročností takové formy bydlení a také řady negativních sociologických efektů. K nim patří nedostatečná sociální infrastruktura, jistá izolace obyvatel, zejména starších lidí, části žen a také dětí. Nebudou také nejvhodnější formou bydlení pro staré lidi, kterými se stanou původně mladí přistěhovalci. Velmi záleží na poloze a typu satelitních městeček. Ta, která vznikala jako doplňky existujících obcí se slušným vybavením, a v blízkosti železničních tratí nebo hlavních komunikací s intenzivní veřejnou autobusovou dopravou, mají příznivější šanci stát se i v sociálním smyslu dobrými komunitami. V mnoha případech však čistě komerční motivy jejich vzniku v nevhodných polohách a v příliš malých rozměrech, povedou k sociálním problémům, jak pro uživatele samotné, tak i pro obce na jejichž území leží.

Prof. Ing. arch. Miroslav Baše

1. Změny obrazu venkovských sídel - léta trvající proces

  • doplňování původně rurálních sídel kolem železničních radiál,
  • socialistická výstavba na vesnici svépomocí,
  • typové projekty DRUPOS, STÚ,
  • současné důsledky aktivit developerů
  • proporce nových a starých obyvatel, demografická skladba, tempo rozvoje, stěhování místních obyvatel do Prahy

2. V čem je současná suburbanizace odlišná od minulosti? (nahromaděná poptávka po rodinných domech?, výrazná role developerů?, problematická role urbanistů?). Pojetí tzv. čistého bydlení. Síla trhu. Notorické opakování starých schémat zástavby, absence veřejných prostor.

3. Urbanizace a suburbanizace existujících venkovských sídel (kdo a kde jsou ještě venkované? Ztráta pracovních příležitostí v zemědělství, nezdar rodinného farmaření, propachtovaná půda akciovými společnostmi. Změna životního stylu venkovanů, zaměstnaných ve městě.

4. Rozvojové příměstské oblasti

  • v rámci katastru obce Praha
  • v rámci Středočeského kraje (odlišná míra regulace, skrytá soutěž dvou správních celků, absence respektu k charakteru historické struktury osídlení a tradiční krajině, velmi nízké hustoty osídlení)

5. Pozice krajiny, do které zástavba expanduje, formy její ochrany a péče o ní (veškerá krajina nemůže být pod zákonnou ochranou. Cíl: Vymezit plochy, které by neměly být zastavovány

6. Suburbanizace a obnova venkova. Dokumenty, hovořící o rozvoji anebo o obnově venkova, má ještě venkov šanci být venkovem

7. Suburbanizace a udržitelný rozvoj

 Ing. arch. Pavel Hnilička

Urban sprawl se v Evropě stal již skutečností. Okraje dnešních měst jsou postupně zaplavovány jakousi sídelní kaší, velmi řídkou zástavbou, která se nekompromisně rozlévá do krajiny. Volných míst ubývá a nové osídlení zabírá stále rozlehlejší plochy předměstí větších i menších měst, jejichž historická centra se v ploše obce stávají jen malou tečkou uprostřed beztvaré záplavy. Přibývá rozbitých ploch bez života, jež nejsou městem ani vesnicí, natož volnou krajinou. Sídelní kaše je energeticky nejnáročnějším způsobem výstavby lidských sídel a tím je bezpochyby v rozporu s principy trvale udržitelného rozvoje, navíc segreguje sociální skupiny, ohrožuje zdraví obyvatel, způsobuje dopravní problémy ničí veřejné prostory a v neposlední řadě ztěžuje až téměř znemožňuje tvorbu místa. Budoucnost  evropských měst odvisí od toho, jak se podaří sídelní kaši zlepšovat. Politika zahušťování a míchání funkcí může být jednou z dobrých metod, která vtiskne rozbředlé sídelní kaši městský charakter a vrátí život veřejným prostranstvím. Hustší zástavba utvoří podmínky pro kvalitní městské bydlení současné společnosti, která ostatně nese přízvisko městská. Koneckonců, kde jinde než v Evropě najdeme tak silnou tradici městského života na rozdíl od předměstského stylu života, který patří do urban sprawl. Otázka hustoty osídlení je proto pro budoucí vývoj evropských měst klíčová. Jaká by však měla být optimální hustota osídlení? Jak se má hustota osídlení správně počítat a jaké zkreslení přináší? Jaká byla hustota osídlení v minulosti a jakou hustotu navrhovali evropští urbanisté? Jak hustě jsou osídlené jsou dnešní běžné struktury osídlení? Souvisí kvantitativní údaj o hustotě osídlení s kvalitou bydlení? Tyto a další otázky budou předmětem příspěvku o fenoménu hustoty osídlení.

Ing. arch. Jan Sedlák

Příspěvek je pokusem o malou úvahu nad třemi různými projekty jejichž tématem byla problematika velikosti a formy okraje města. Tyto práce od sebe dnes dělí již přes patnáct let. Území, jímž se bude zabývat nazývá metaforicky čtvrtým letokruhem. Na těchto ukázkách se pokusí poukázat na představy a reálnou situaci tohoto území, naznačit co může dát městu a co mu bere, jaký má potenciál. Položí si otázku zda může a má být svébytnou částí měta, oddělující linií nebo věncem ze zástavby a zeleně. Jakou roli při úvahách o budoucnosti tohoto území může hrát decentralizace středu města a vznik lokálních center periférie, jak působí radiální a tangenciální vztahy ke středu města.

Ing. arch. Milan Körner

Příspěvek bude zaměřen na možnou spolupráci obcí a příp. městských částní na obvodě Hl.m.Prahy, směřující:

  • k regulaci dalšího plošného rozvoje sídel
  • k diferencovanému rozvoji veřejného vybavení i ekonomických aktivit v rámci seskupení sídel
  • k přetvoření či vytvoření "městských" center v příměstském území Prahy
  • ke změnám krajinného potenciálu příměstského území

MgA. Ing. arch. Pavel Nasadil

1. Venkovský dům - způsob bydlení - historie, tradice, typologie obytných staveb na venkově

  • villa suburbana - bydlení šlechty, rekreace, reprezentace, zemědělství
  • vesnický dům - zemědělská usedlost, hospodářství, vztah ke krajině - stavební tradici
  • architektura tradičního venkovského domu - archetyp, tradice, stavební kultura jako regulace
  • moderna - vila v krajině
  • fenomén chata - 20. století - rekreace sezónní, měřítko jako společný prvek

2. Česká republika - realita "vesnického domu" - současnost

  • Jak vnímáme venkov dnes?
  • Čím je bydlení na venkově?
  • Čím by chtěl být současný venkovský dům?
  • Typy současných stavebníků

3. Stavební regulace = zodpovědnost

  • lze regulovat současnou zástavbu rodinných domů na venkově, v krajině
  • jak regulovat či neregulovat zástavbu
  • regulace jako nástroj k zajištění veřejných prostor

4. Současný venkovský dům - autorské příklady

  • nový český dům - archetyp venkovského domu
  • vila Vřesina
  • příklady ostatních autorů - současné Švýcarsko, Česká republika

 

 

Chystáme

21. září 2017 - OSTRAVA  6. konference Platformy městských architektů (PMA)

 

 

Partneři           

                  

Zasílání novinek e-mailem:


Chcete-li pravidelně získávat informace o novinkách, přihlašte se níže k odběru novinek e-mailem.

Vaše e-mailová adresa:
Počet návštěv: 153691 od 08. 04. 2006